Nezvaná návštěva

Samičku sedící na vejcích dnes vyrušila nezvaná návštěva cizího mladistvého páru, který prolétl do lodžie pod zábradlím. Ostraha hnízda před cizími opeřenými vetřelci, hlavně před soukmenovci je vždy důležitá. A taky sezení na vejcích musí být po několika dnech nudný stereotyp a tak "naše" samička okamžitě vystartovala z hnízda a jasně dala cizincům najevo, čí je tato velebudka.

Na záznam z kamery se můžete podívat zde.

A dejchat taky napůl...

Jak se ukázalo v neobvykle studenou neděli na sv. Jiří, nejen, že nevylezli hadi a štíři, tradiční to součást jídelníčku našich poštolek, ale neobjevilo se ani další vejce, takže jejich definitivní počet pro tento rok je pět.

(Nejen) sezení začíná

Snůška pokračuje v pravidelném rytmu jednoho vejce za 49 hodin a něco minut. Prozatím poslední bylo sneseno v noci ze včerejška na dnešek již za tmy. Připsali jsme ho ve statistických údajích ke včerejšku, ale není pochopitelně jisté, zda se interval mezi snesením posledních dvou vajec neprotáhl. Každopádně se už ráno těsně po půl sedmé, kdy se samička se samečkem střídali v sezení, objevilo před objektivem kamery snímající shora dění na hnízdě. Zda přibude ještě vejce další se ukáže zřejmě nejdříve v neděli ráno. Samička začíná sedět obvykle na vejci předposledním. Letos podobně jako loni začala sedět "napevno" den před snesením pátého vejce, tedy ve středu 22. dubna, kdy už ji také sameček pravidelně střídal, a také v noci ze středy na čtvrtek už přespala na hnízdě. My lidé pochopitelně nepoznáme, kdy doopravdy začne vejce hřát a spustí tak vývoj zárodků. Ale doufáme, že stejně jako samičky v letech minulých ví, co dělá.

 Samička střídá samečka v sezení na vejcích (2016/04/22)

Samička se před vystřídáním na vejcích ohlíží vzhůru na dění na lešení (2016/04/22).

Výroční vejce

Dnes přibližně v půl páté odpoledne snesla "naše" poštolka třetí letošní vejce, které je dle statistických údajů v pořadí výročním vejcem v pořadí padesátým z těch, který byla od roku 2007 v koutě naší lodžie snesena.

 

Středa třináctého

Středa třináctého zřejmě nemá tak špatnou pověst jako pátek. Den po schůzi, která měla přinést informace o stavebních úpravách našeho a sousedících domů, ale ukázala, že harmonogram připravovaných prací je dosud nejasný, snesla "naše" samička první vejce. Jaký osud ho čeká a v jaké rejži se ocitlo a ještě ocitne, ukáže čas. Rýži nezmiňujeme náhodou, bylo nám řečeno, že odborníci, s nimž se představitelé SVBJ již ohledně poštolek radili, zajistí v případě potřeby šetrný převoz vajec do záchranné stanice - nejlépe v rýži.

Jaro je jaro

"Jaro je jaro, jaro je krásná věc, na jaře se myslí na lásku, myslí na ni pěnkava i jezevec, kdekdo má chuť na rozmnožování, je to příjemné, říká si pěnkava, je to užitečné, říká si jezevec, je to příjemné i užitečné, říká si sedmihlavý drak" v bajce Miloše Macourka Sedmá hlava. A naše poštolky nečiní výjimku. A tak snad na rozdíl od sedmihlavých draků nevyhynou.

Kde by to bylo nejlepší?

Samička v posledních dnech vytrvale zkouší, kde by bylo nejlépe snésti vejce. Posed v hnízdním koutě na písku a štěpkách zřejmě není pro nito pravé. A tak to zkouší i před bedničkou, kde je příjemný podklad ze starého šindele, nebo v bedýnce která již tradičně ohražuje prostor hnízda. Dáváme tam obvykle podle našeho lidského názoru drsné kusy dřeva, borové šišky a vůbec takové předměty, které by měly poštolčí samičku odradit od toho, aby vysedávala moc na dešti. Ale naši letošní samičku to neodazuje. Začala si včera v tomto nepřívětivém podkladu vytáčet hnízdní důlek aprovádět důkladný úklid spojený s vyhazováním kusů dřeva. A pak, že si prý poštolky hnízdo nestaví...

Není to apríl

Dnešní den byl 110. mezinárodním dnem ptactva. Slaví se ve výroční den podpisu  „Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva“ od roku 1906. A taky měl býti správně dnem aprílových žertíků, i když lešení, které včera vyrostlo před oknem naší ložnice, za ně zrovna nepovažujeme. Se dnem ptactva pak mělo společného asi jen to, že na ně "náš" sameček v průběhu dne několikrát usedl.